Fejeton no.1 - Otvíráme kavárnu

Tak nám zkrachoval Obecňák, paní Ryšavá... chtělo by se říct s odkazem na doby, kdy šlo také do tuhého a národ musel do zbraně nasadit i svůj humor, neboť mu leckdy nic jiného nezbývalo.
Otvírat dnes kavárnu v pražské památkové zóně, to je odvaha, která si zaslouží ocenit, byť se může skeptikům jevit jako skutek donkichotský. (Ostatně, kdo by si rytíře smutné postavy nezamiloval.) Scházíme se trochu nevěřícně, s vědomím, že jsme za poslední dva měsíce prožili dost divný kus života, mnohým z nás ho okolnosti obrátily naruby. Ne vždy negativně. Utužily se rodinné vazby, ty nefunkční se konečně, a někdy i včas rozpadly. Scházíme se v kavárně a přicházíme z různých příběhů, někteří možná budeme ještě usrkávat kávu přes roušku, jiní se nezodpovědně políbíme, koronavirus nekoronavirus, někteří panu ministrovi navzdory. Snad při tom nedostaneme ránu holí (zatím se nestřílí).
Do Obecňáku jsem se těšil, že si tam letos v létě při absenci turistů zajdu na meníčko za pětaosmdesát, ale majitelé očividně zvolili jinou taktiku. Nu což, špagety s kečupem dám doma a pak už vyrazím na pěknou procházku od nás z Bubenče přes Hrad do Fejetonu. No, vlastně, úplně pěkná zase bude až za jiného hradního pána (aspoň doufám), protože dnes mám jen dvě možnosti. Buď se nechám zperlustrovat (i když, joj, už ty perlustrace nejsou, co bývaly) ochrankou území, které Miloš mylně pokládá za své, nebo, jak se znám, to vezmu svobodně přes Nový Svět s nepříjemným vědomím, jak je ten můj pocit svobody falešný. Taky nic moc.
On totiž Fejeton, spěchám dovysvětlit těm z vás, kteří to snad nevíte, byl od začátku - ještě dávno před koronavirem - koncipován právě jako kavárna pro místní. Takže tam musíme, Miloš Nemiloš. Ano, byla to myšlenka možná taky donkichotská, ale stála na jedinečnosti projektu pro místo, kde se kavárna nachází. Teď, zdá se, bude mít velkou konkurenci všech kavárníků a restauratérů v okolí, kteří to na rozdíl od Obecňáku nezabalili. Všichni totiž budou pro místní, minimálně pro tuto letní sezonu. Fejeton má náskok, protože nemusí nic předstírat, myslel to tak od začátku. Já myslím, že se to pozná.
Těšme se na lahodně točenou plzeň, lahodnou kávu, lahodná vína, lahodné lahůdky. Pro nás místní, tedy Pražany, Čechy, Moraváky, Rakušany, Poláky, Slováky, Němce, ba i Slezany. A
jelikož mám informace z první ruky, mohu vám zaručit, že obsluha bude milá a přísně bezkontaktní. Kdo je zvědavý, může se mě, až se ve Fejetonu potkáme, zeptat proč.
Ladislav Šenkyřík